Poradna

Jaká je správná orientace skleníku vůči světovým stranám?
Záleží na způsobu pěstování: pokud začínáte sázet rostliny již časně zjara, natočte k jihu
boční stranu skleníku. To vám umožní zachytávat největší množství slunečních paprsků,
které rostliny potřebují ke svému růstu a ušetřit tak i teplo při vytápění skleníku. Druhou
možností, pokud používáte skleník hlavně v létě, je natočit vchod do skleníku k severu –
snižují se tím nároky na větrání v letních měsících.
Na větrných místech by měl skleník stát co nejmenší plochou proti převládajícím větrům.
Tato místa nejsou ale vhodná pro stavbu skleníku, stejně jako místa, kam dopadá stín
budov nebo vysokých stromů.
Potřebuji ke stavbě skleníku stavební povolení?
Podle nového stavebního zákona nevyžadují skleníky do 40 m2 zastavěné plochy stavební
povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. To ale neznamená, že by bylo možné postavit
skleník bez požehnání úřadů. Je totiž nutné vyžádat si u stavebního úřadu tzv. územní
souhlas, a to na základě oznámení o záměru. Je dobré zajít na úřad předem a poptat se i
na místní předpisy, neboť například v zahrádkářské kolonii může být zakázáno skleníky
stavět. Stavební úřad nám také na základě územního plánu může povolit postavit skleník
jen určitých rozměrů. A pozor, na pronajatém pozemku lze stavět jen se souhlasem
majitele!
Kdy je nejvhodnější doba pro stavbnu skleníku?
Většina lidí se domnívá, že nejvhodnějším obdobím pro stavbu skleníku je jaro.
Zapomínají přitom, že jarní pěstitelská sezóna začíná již v době, kdy kvůli zimě není
možné stavět skleníky, takže by se tím připravili o část sezóny. Výhodnější je proto
postavit skleník na podzim, čímž se vám jarní sezóna nezkrátí a do skleníku budete moci
sázet zeleninu už časně zjara.
Jak hluboko je třeba zapustit podezdívku?
Podezdívka by se měla zapustit do tzv. nezámrzné hloubky, což je asi 60-100 cm.
Pevnost našich skleníků dovoluje nestavět podezdívku do této hloubky po celém obvodu,
ale zapustit do této hloubky pouze několik tzv. pilot (typicky v rozích skleníku a uprostřed
délky a šířky). Klasická podezdívka, zapuštěná do hloubky po celém obvodu, je ale dobrou
ochranou proti prohrabávání se hrabošů do skleníku.
Jak umístit skleník na podezdívku?
Klasická varianta počítá s umístěním skleníku na střed podezdívky. Doporučit lze i
variantu, kdy je skleník situován tak, aby 2/3 podezdívky byly vně a 1/3 uvnitř skleníku
(získá se tak více místa pro pěstování). Možné jsou ale i jiné varianty, např. někteří
zahrádkáři postupují obráceně a uvnitř skleníku si udělají širokou podezdívku, na kterou se
jim vejdou truhlíky nebo květináče s rostlinami. Pouze variantu, kdy je skleník umístěn
těsně na okraj podezdívky, příliš nedoporučujeme; ne vždy se podaří dodržet rozměry a
skleník pak visí jakoby ve vzduchu (navíc okraj podezdívky nebývá příliš pevný a váha
skleníku je dost vysoká). V některých případech (např. dveře zapuštěné do podezdívky) se
ale umístění skleníku na hranu podezdívky nevyhneme.
Je lepší sklo rozptylové nebo průhledné?
V současné době se téměř výhradně k zasklívání skleníků používá rozptylové (průsvitné)
sklo. Mnohem lépe chrání rostliny před slunečními paprsky a na jaře se nemusí zastiňovat
vápnem. I když někteří výrobci tvrdí opak, testy ukázaly, že má prakticky stejnou
propustnost světla jako sklo průhledné a výborně se tak hodí k pěstování zeleniny.
V některých případech ale může být žádoucí použít k zasklení skleníku průhledné (čiré)
sklo – např. chceme-li, aby bylo do skleníku vidět. (Jsme-li pěstiteli okrasných rostlin, jistě
se budeme chtít pochlubit před sousedy krásou našich květin ve skleníku.) Záleží tak jen
na nás, upřednostníme-li při výběru druhu skla praktičnost pěstování nebo estetičnost
vzhledu skleníku.
Je rozdíl mezi žárovým zinkováním a zinkováním plechových skleníků?
Ano, je – v množství zinku, které chrání materiál před korozí.
Zatímco u žárově zinkovaných skleníků se udává životnost 20-30 let bez nutnosti údržby,
tak skleník z pozinkovaného plechu se po čase musí přetřít barvou, aby nezačal korodovat
(je to stejné, jako např. u plechových okapů).
A je tu ještě jeden rozdíl.
Zatímco u žárového zinkování se každá část skleníku zinkuje až po vyrobení, tak plech je
nejdříve nazinkován a teprve poté se z něj stříhají a tvarují jednotlivé díly. Tím se ale v
místě střihu a ohybu naruší zinková vrstva, a pokud se toto místo ihned neošetří barvou,
dochází zde k předčasné korozi. (Podobné nebezpečí u žárově zinkovaných skleníků
samozřejmě nehrozí a konstrukci není nutné barvou natírat.)
Jsou lepší šikmé nebo kolmé boční stěny u skleníků?
Odpověď na tuto otázku dává následující obrázek:

dopadsvetla

Je-li boční stěna skleníku šikmá světelné paprsky dopadají kolmo a beze ztrát prochází
sklem. Šikmá boční stěna přitom nijak neomezuje rostliny uvnitř skleníku.
Je-li boční stěna skleníku kolmá, dopadají světelné paprsky pod úhlem a část se jich
odráží nevyužita zpět do prostoru. Vznikají ztráty světla, což je pro rostliny citelné zvláště
na jaře a na podzim.